Sharma, Robin S.: Mnich, který prodal své ferrari

Podobenství o zahradě (= vědomí), v jejímž středu stojí maják (= cíl, poslání, podstata neboli „dharma“, tj. priority, které je třeba mít před sebou při všem, čím se v zahradě svých myšlenek zabýváme – budou nám poskytovat vedení a útočiště jako mořeplavcům na rozbouřeném moři), z majáku vychází zápasník sumó (= kaizen, japonské učení o sebezdokonalování), který na sobě má jen drátěnou bederní roušku (= sebedisciplína), a nachází zlaté stopky (= čas jako připomínka lidské smrtelnosti a toho, jak důležité je prožívat život zplna), vdechuje vůni žlutých růží (= nezištnost, pomoc druhým, kterou pomáháš sám sobě, protože na rukou darujících růži vždy ulpí špetka její vůně) a vydává se po stezce pokryté diamanty (= osvícené žití, tj. žití v přítomnosti, které umožní vnímat a užívat si krásu každého dne, ne se pouze hnát za domnělým bohatstvím na konci trasy).

—

Starat se. Je obrovský rozdíl mezi duševní pohodou a pouhým dostatkem. Sebeovládání a soustavná péče o vlastní tělo, duši i mysl jsou základem při hledání svého vyššího já a k tomu, abychom mohli prožít život podle svých představ. Jak se můžeš postarat o jiné, pokud se neumíš postarat sám o sebe? Jak můžeš činit dobro, když se dobře necítíš? Tedy nemůžu mít ráda tebe, pokud nemám ráda sebe. Vědomí je jako plodná zahrada, kterou potřebujeme denně hnojit a zalévat, aby vzkvétala. Nikdy nesmíš dopustit, aby zahrada tvého vědomí byla zaplevelena. „Zaseješ myšlenku a sklidíš čin. Zaseješ čin a sklidíš návyk. Zaseješ návyk a sklidíš charakter. Zaseješ charakter a sklidíš vlastní osud.“

Ovládnout vědomí. Existuje pouze jedna věc, kterou můžeme zcela kontrolovat, a tou je naše vědomí. Neumíme ovládat počasí, dopravní zácpu nebo nálady lidí kolem nás, ale zcela jistě je v naší moci ovládat náš postoj k těmto událostem. Všichni se můžeme v kteroukoliv chvíli rozhodnout, co si budeme myslet. Tato schopnost je tím, co z nás dělá lidi. Neexistuje nic takového jako objektivní realita nebo tzv. reálný svět. Co ve skutečnosti odlišuje lidi šťastné od lidí mrzutých, je způsob interpretace a zpracování okolního života. Ať už tě v životě potká cokoliv, jen ty sám rozhodneš o tom, jak na to budeš reagovat. Tvůj vnější svět je odrazem stavu tvého vnitřního světa. Pokud se naučíš usměrňovat svoje myšlenky a způsob, jakým reaguješ na události tvého života, naučíš se tím řídit svůj vlastní osud. Nejviditelnějším znakem toho, že máš těkavou mysl, je, když nejsi schopen zklidnit tělo. „Charakter je nad intelektem. Velká duše bude vždy dost silná na to, aby zároveň žila i myslela.“ (Ralph Waldo Emerson)

Učit se. V životě nejsou žádné chyby, jen lekce. Není nic takového jako negativní zkušenost, pouze příležitosti k růstu, poučení a objevování cesty k sebeovládání. Většinou lidé vyrostou a vyzrají po těch nejtěžších zážitcích. A pokud něco nedopadne podle tvých představ, vždycky měj na paměti, že příroda to zařídila tak, že když se jedny dveře zavřou, je to proto, aby se jiné otevřely.

Představovat si. Začni žít ze své představivosti, ne ze svých vzpomínek. Abys mohl osvobodit potenciál vlastního vědomí, duše a těla, musíš nejprve osvobodit svou představivost. Pak se staneš architektem vlastní budoucnosti, nikoli zajatcem své minulosti. Každá věc vlastně existuje dvakrát: nejprve je vytvořena v dílně tvého myšlení a teprve potom v realitě. Vše, co si vytvoříš ve svém vnějším světě, začalo jako jednoduchý plánek ve tvém nitru, na promítacím plátně tvého vlastního vědomí. A pokud se tedy naučíš ovládat vlastní myšlenky a živě si představovat všechno, co očekáváš od své pozemské existence ve stavu naprostého otevření, ve tvém nitru se probudí dřímající síly. Troufni si představit, že jsi víc než jen součet současných okolností. „Představivost je důležitější než vědomosti.“ (Albert Einstein)

Soustředit se. Hranice tvého vlastního života jsou tam, kde jsi je sám stvořil. Osvícení myslitelé vědí, že jejich myšlení utváří jejich vlastní svět a že kvalita jejich života závisí na bohatství myšlenek. Základem jakéhokoliv mentálního výkonu je soustředění. Mysl dovede vykonat neuvěřitelné věci. Už samotný fakt, že po něčem toužíš, znamená, že máš i odpovídající kapacitu to uskutečnit. Meditace tě naučí soustředit svou mysl pouze na to, na co chceš ty sám. Buď řídíš svou mysl, nebo řídí ona tebe. Pro sebepoznání je velmi důležité koncentrované myšlení (joriki). Jakmile se začneš soustředit na své cíle, tvá mysl odfiltruje to, co není k jejich dosažení důležité, a zaměří se na podstatu. „Opravdový vstřícný krok směrem k budoucnosti uděláme, když dáme všechno přítomnosti.“ (Albert Camus)

Najít své poslání. Najdi si to, co doopravdy rád děláš, a dej do toho veškerou svou energii. Ti nejšťastnější, nejzdravější a nejspokojenější lidé jsou ti, kteří si našli v životě svou vášeň a věnují se jí. A téměř vždy to bývá poslání, činnost, kterou zároveň nějakým způsobem pomáhají druhým. Jakmile jednou soustředíš svou mentální energii na to, abys dělal to, co miluješ, do tvého života vstoupí hojnost a naplnění. Zkus objevit to, co je tvým pravým posláním tady na zemi, a seber odvahu se do toho pustit. „Utváří nás a modeluje to, co máme rádi.“ (Johann Wolfgang Goethe)

Bránit své myšlení. Myšlenky jsou malé svazečky energie. Naše mysl pracuje na principu obrazů, které pak ovlivňují naši představu o nás samých, a tato představa má zase zpětně vliv na to, jak se cítíme, jak jednáme a čeho jsme schopni dosáhnout. Proto je zásadní bránit se negativním myšlenkám už v jejich zárodku, protože jejich rozvinutí v mysli má nedozírné následky. Tvá mysl je jako magnet přitahující k sobě všechno, co si v životě přeješ mít. Pokud trpíš nějakým nedostatkem, je to proto, že tento nedostatek je vyprodukován tvou myslí. Udržuj si ve své mysli jen pozitivní obrazy, a uvolníš obrovskou zásobárnu schopností a energie, která v tobě dosud nečinně dřímá. „Osobnost člověka se odráží ve třech zrcadlech; v prvním se odráží to, jak člověk vidí sám sebe, druhé je obrazem toho, jak člověka vidí ostatní, a třetí odráží pravdu.“

Jít svou cestou. Není nic vznešeného na tom, být lepší než ostatní. Vznešenost je v tom, být lepší než ty sám včera. Jestli chceš učinit svůj život lepším, musíš to udělat po svém. A nezáleží na tom, co říkají ostatní lidé. Důležité je, co si o sobě myslíš ty. Nestarej se o jejich úsudek, pokud cítíš, že to, co děláš, je správné. Nikdy se nestyď udělat správnou věc. A hlavně nikdy nepropadej zlozvyku poměřovat svou hodnotu hodnotami jiných lidí. Lidé, kteří studují jiné, jsou moudří, ovšem ti, kteří studují sami sebe, jsou osvícení. „Kdo se dívá ven, sní. Kdo se dívá dovnitř, procitne.“ (Carl Gustav Jung)

Utvářet svůj život. Vytvoř si život, ve kterém budeš spokojený. K tomu je však nutné poznat svou dharmu. Tradiční princip dharmy říká, že každý z nás má ve svém pozemském životě splnit svůj úkol. Každému z nás byly dány zvláštní dary a talent, které nám umožní tento životní úkol splnit. Důležité je objevit je v sobě, a tím i najít klíč ke svému životnímu poslání. Znát svůj cíl (maják). Většina lidí se chce cítit lépe, být spokojenější, ale když požádáš, aby ti řekli přesně, co to vlastně chtějí, nedovedou odpovědět. „Jsem umělcem života – můj život je mé umělecké dílo.“ (Suzuki)

Vytvořit si zvyky. Špatné zvyky nelze smazat, ale lze je nahradit jinými, lepšími. Účinně se zbavit špatných návyků znamená přesměrovat energii na jejich přetvoření, resp. vytvoření návyků nových. Vytvářet nové zvyky tak, aby zapustily kořeny, to chce zařadit do každodenního programu určitou činnost, kterou provozuješ pokaždé stejným způsobem. Nikdy nic nedělej jen proto, že cítíš, že musíš. Správný důvod je ten, dělat to proto, že chceš.

Zaměřit se na svůj cíl. Pět kroků k dosahování cílů:

• Jasná vize, mentální obraz požadovaného výsledku,
• Pozitivní tlak, inspirace, změna zvyku,
• Časové omezení, časový plán, stanovit si termín,
• Zapsat si, poznamenat,
• Pravidlo 21: aby se z nové činnosti stal zvyk, je nutné tuto činnost provádět po dobu jednadvaceti po sobě jdoucích dnů.

Vdechovat vášeň do všeho. Vášeň, zanícení pro život, to už se z naší společnosti vytrácí, už neděláme věci proto, že bychom tu či onu činnost milovali. Děláme je s pocitem, že bychom měli. Nikdy nezapomeň, jak je v životě důležitá radost.

Mít odvahu. Odvaha ti pomůže zvítězit tam, kde ostatní selhali. Míra odvahy, kterou máš, je přímo úměrná pocitu naplnění, který budeš zakoušet. Jediný limit, který máš, je ten, který si sám nastavíš. Jakmile se odvážíš vystoupit z kruhu svého vlastního pohodlí a začneš zkoumat neznámé, které leží mimo něj, teprve tehdy začneš odkrývat svůj opravdový lidský potenciál. Strach je jen mentální obludou, kterou sis vytvořil sám v sobě, podmíněná reakce, zlozvyk, který z tebe vysaje energii a život, nedáš-li si pozor.

Cvičit se v kaizen. Umění kaizen procvičuješ tak, že se každý den s něčím budeš potýkat. Zaměř se na svoje tělo i mysl, posiluj svého ducha. Pouštěj se do věcí, ze kterých máš strach. Zaměř se na to, co považuješ za překážky. Co tě brzdí, co tě zdržuje od toho, aby byl tvůj život takový, jaký si jej představuješ? Jakmile nedostatky identifikuješ, postav se jim čelem. Nic samo o sobě není příjemné či nepříjemné, takovou či onakou zkušenost z toho dělá jen tvůj přístup. „Štěstí je výsledkem dobrého úsudku, dobrý úsudek vychází ze zkušeností a zkušenosti jsou výsledkem špatného úsudku.“

Deset rituálů nádherného života.

1. Rituál samoty – každý den si naordinuj povinnou dobu klidu – v tichu, o samotě, v příjemném prostředí (útočišti pro duši). Nejúčinnější je při praktikování denně ve stejnou dobu, protože takhle s velkou pravděpodobností změní ve zvyk.
2. Rituál fyzična – udělej si každý den čas na to, abys svému tělu poskytl dostatečné fyzické cvičení. Týden má 168 hodin, nejméně pět z nich by mělo být věnováno nějaké fyzické aktivitě.
3. Rituál živé výživy – dej si na talíř stravu, která vzniká přirozeným působením slunce, vzduchu, půdy a vody (zelenina, ovoce, obiloviny, …), a budeš žít navždy. Vegetariánská strava je právě taková, jakou poskytuje příroda, je čistá, sattvická. Vyřadit maso neznamená ctít extrém, znamená to ctít míru.
4. Rituál bohatých znalostí – staň se studentem života a využij všeho, čemu ses naučil ve škole svého vlastního bytí. Pravidelně čti to, co ti prospívá. Odpovědi, které hledáš, jsou už někde napsány, chyb, kterých se dopouštíš, se už před tebou dopustili jiní, mnohé problémy, které denně řešíš, už byly vyřešeny. Ve skutečnosti však nejde o to, co z knihy dostaneš, ale o to, co knihy dostanou z tebe. Knihy ti pomohou rozpoznat, co máš v sobě.
5. Rituál sebereflexe – najdi si čas k zamyšlení, sebepozorování. Nauč se myslet tak, aby ses rozvíjel, protože většina lidí myslí pouze tolik, kolik potřebuje k přežití. Jediný způsob k tomu, abys změnil svůj zítřek, je porozumět tomu, cos neudělal dobře dnes. Chyby jsou součástí života a jsou nezbytné k tomu, abys mohl růst. (satori = náhlé probuzení)
6. Rituál brzkého probouzení – vstávej s východem slunce a začínej svůj den brzy. Většina z nás spí mnohem déle, než potřebuje, důležitější než délka je ale kvalita spánku. Deset minut před usnutím a deset minut po probuzení má nesmírný vliv na tvé podvědomí, proto tuto dobu věnuj pouze těm nejinspirativnějším a nejvznešenějším myšlenkám, neboť jimi programuješ svou mysl.
7. Rituál hudby – každý den si dopřej trošku hudby, i kdyby to byl jen poslech z přehrávače cestou do práce. Je jedním z nejlepších životabudičů.
8. Rituál mluveného slova – dbej na to, jaká slova pronášíš sám k sobě, protože slova, ať už psaná, či vyřčená, výrazně ovlivňují naši mysl, a tím pádem i činy. Jsi tedy přesně tím, co si celý den o sobě myslíš. Mantra (ze sanskrtu „man“ – mysl, „tra“ – pocit) je soubor slov či slabik sestavených dohromady za účelem navození chtěného pocitu.
9. Rituál shodného charakteru – každý den něco udělej pro posílení svého charakteru, svých ctností. Jednej v souladu se svým skutečným charakterem, a to ostatní už přijde samo.
10. Rituál jednoduchosti – odděl zrno od plev, zaměř se na opravdu důležité věci, život se ti značně zjednoduší a budeš z něj mít víc. Zpomal a udělej si čas vychutnat si život.

Posilovat sebedisciplínu. Silná vůle a sebeovládání vede k osvobození – nesoutěžíš s ostatními, soutěžím sám se sebou. Ačkoliv má většina lidí volnost dělat cokoliv, postrádají svobodu. Zůstávají otroky svých impulzů. Pouze reagují na okolnosti, místo aby je sami ovládali. Moudrost, pokud ti chybí nástroje k jejímu užití, není žádnou moudrostí. Místo, abys kráčel cestou nejmenšího odporu, rozhodni se začít dělat to, o čem víš, že bys dělat měl. „Jsme pány svého osudu, naše úkoly, jež před námi leží, nejsou nad naše síly a žádné úsilí není větší, než můžeme snést.“ (Winston Churchill)

Respektovat svůj (konečný) čas. Je to neobnovitelný zdroj! Rčení o tom, že kdyby mladí věděli a staří mohli, je velmi pravdivé. Nauč se plánovat svůj čas s ohledem na vlastní priority. To, co je pro tebe důležité, by nikdy nemělo ustupovat tomu, co za tolik důležité nepovažuješ. Přestaň se na život dívat jako na oddělené události a uvědom si, že vše, co děláš, tvoří jeden nedělitelný celek, všechny tvé činnosti se nakonec stejně vzájemně ovlivňují. Zamysli se nad svou vytížeností – osmdesát procent našich úspěchů v životě přichází z dvaceti procent aktivit, tj. pouze pětina z toho, co děláme, má skutečný dopad na náš život! Jeden z našich nejtragičtějších omylů je odkládat žití. Mnoho lidí promrhá čas sněním o vzdálené budoucnosti, a nezbývá jim tak žádný čas radovat se z toho, co jim skýtá přítomnost.

Být přínosem. Když přijde na lámání chleba, nebude záležet na tom, čeho si dosáhl, ani na tom, kolik toho vlastníš, kvalita tvého života bude posuzována podle toho, jak je tvůj život přínosný. Tvůj život bude bohatší a smysluplnější, jestliže kus sebe dáš jiným. Přestaň se na sebe dívat pouze jako na jednotlivce a místo toho hledej, jaké je tvé místo v celku. „Když se narodíme, pláčeme a celý svět se raduje. Svůj život bychom měli prožít tak, aby až budeme odcházet, celý svět plakal, zatímco my se budeme radovat.“

Žít dnes. Nečekej, až se něco stane, žij pro dnešek, protože už se nebude nikdy opakovat. Budoucí cíle sice dodávají tvému životu energii, důležité však je neobětovat jejich dosahování vlastní štěstí v přítomnosti. Pokud životem jen proběhneš bez zastavení, co z něj vlastně máš? Nepromrhej dar prožít si svůj život, druhou takovou možnost nemáš. Samotná cesta je zrovna tak významná jako její cíl. „Carpe diem.“ (Horatius)