Franckh, Pierre: Jak si správně přát

Pravidlo 1 – Prostě začít

• Začněme s menšími věcmi, u kterých očekáváme rychlý výsledek, které pro nás nejsou až tak podstatné, a tudíž přání bude oproštěno od nervozity, obav.
• Zkoušíme uvěřit, spolupracovat s universem.
• Pozornost přitahuje energii.

Pravidlo 2 – Správně formulovat

• Nepřejme si stav, kdy něco chceme, ale stav, kdy už to je. Nepřejme si chtění.
• Přejme si v přítomném čase, ne v čase budoucím.
• Děláním “jakoby” přiměje universum v brisknější akci. Čím jasněji existuje přání v našich představách, tím rychleji musí universum reagovat a vyrovnat disproporci mezi silou myšlenky a realitou. Námi vyslaná energie sílí. Uvádíme věci do chodu. Posilujeme si důvěru. Lépe se cítíme, procítíme, protože se soustředíme na pozitivní očekávání víc než nedostatek.
• Strach přitahuje přesně ty události, kterým se chceme vyhnout. Protože jim věnujeme pozornost = přitahujeme energii. Proto vše, čemu se chceme vyhnout, přitahujeme.

Pravidlo 3 – Poděkovat

• Neustálý pohled na nedostatky nám zatemní pohled na dobré věci, které už se povedly.
• Rozhlédněte se kolem sebe, co všechno jste vytvořili z ničeho.
• Napojujeme se na proud života, poznáváme, že mnoho v životě pracuje pro nás.
• Vděčnost činí z člověka zdroj čisté energie.
• Poděkování jako pečeť přání.
• Ve skutečnosti většina problémů existuje jen v našem rozumu. Záměrem je vždy dobro, vše nepříjemné a negativní v našem životě je jen korekce, má nás navracet k dobrému záměru, když se vychýlíme.

Pravidlo 4 – Přesvědčit rozum

• Vše je energie – myšlenky, pocity, veškerá hmota, lidé, situace, … Tedy vše jsou jen naše vjemy, nevnímáme ale ryzí realitu.
• Nepozorujeme to, co nevibruje v souladu s námi. Vnímáme tedy jen část reality, neumíme tedy rozpoznat absolutní pravdu, naši pravdu zakládáme na zkušenosti. Obraz skutečnosti si doplňujeme rozumem.
• Abstrahujeme na to pro nás důležité, protože celý svět je pro jednotlivce nepostižitelný.
• O tom, čemu věnujeme pozornost, můžeme rozhodovat vědomě, ale i  nevědomě.
• Energii můžeme usměrňovat, a to silou myšlení.
• Staneme se tím, co si o sobě myslíme.
• Zákon zachování energie: energie se může transformovat a vytvářet nové formy, ale nikdy nemůže zmizet.

Myšlenkové modely

• Převzali jsme myšlenkové modely prostředí, do kterého jsme se narodili, které nás formovalo. Často jako dogmata.
• Zažíváme jen to, čemu věříme.

Důvěra namísto pochybností

• Vždy v něco věříme, byť se jedná o neúspěch něčeho.
• Úspěšní jsme tedy vždy, i když zpravidla ve vytváření svého neúspěchu.
• Pochybami se omezujeme. Pochybami stornujeme přání, které jsme vyslali.

Být připraven na náhody

• Intuice je připuštění si sám sebe. K sobě se dostaneme tak, že následujeme to, co chceme, dělá nám dobře, spontánně. Nehodnotíme, neptáme se na důvod. Nejsme v minulosti, ani v budoucnosti, jsme jen teď.

Najít ta skutečná velká přání

• Přání, která se splní, vždy přináší změnu. Proto bychom měli prověřit, zda jsme na změny a důsledky opravdu připraveni.
• Bohatství nepřichází úmornou dřinou, ale naší přístupností a schopností přijímání.
• Hledání je opakem nalezení.

Bude náš život šťastnější?

• Ve skutečnosti nás žádný zásah zvnějšku šťastnějšími neučiní. Tedy ani splněná přání, neboť štěstí, které v souvislosti s ním zažijeme, má jen krátké trvání, protože neodpovídá tomu, co v hloubi duše zažíváme.