Johnson, Spencer: Kam se poděl můj sýr?

Originální titul: Who Moved My Cheese?
Jazyk: čeština
Rok vydání: 1998
ISBN: 80-7205-798-7
Autor: Spencer Johnson (nar. 1940), americký psycholog, autor, konzultant v oblasti managementu.

"Kam se poděl můj sýr?" je populární podobenství o tom, jak se vypořádáváme se změnami. Protože změna je život, svět je nám bludištěm a hledání/bloudění k tomu všemu patří. Poučný příběh vytvářejí dvě postavičky prezentující lidské chování/rozvažování a dvě myšky, které naopak ztělesňují prosté, ničím nezatížené zvířecí instinkty. V "Bludišti" všichni hledají "Sýr", který je živí a zároveň jim přináší štěstí. Sýr je zde metaforou toho, co v životě chceme - uspokojení potřeb (zaměstnání, partnerský vztah, peníze, dům, svoboda, dobré zdraví, společenské uznání nebo duševní vyrovnanost, …). A bludiště je místem, kde to hledáme - organizace, pro kterou pracujeme, rodina nebo společnost, v níž žijeme. S náhlou změnou se každý vypořádá po svém…

Příběh o sýru

BYLO NEBYLO. V jedné vzdálené zemi žily čtyři malé postavičky, které běhaly bludištěm a hledaly Sýr, aby se najedly a byly šťastné. Byly to dvě myšky jménem Čmuchalka a Cupitalka + dva lidičkové Leňo a Beňo, kteří byli malí jako myšky a jednali skoro stejně jako dnešní lidé.

Myšky i lidičkové hledali v bludišti svůj Sýr. Čmuchalka a Cupitalka měly jednoduché myší mozky, ale dobré instinkty, Sýr tak hledaly poměrně jednoduchým způsobem. Čmuchalka užívala svého velkého nosu, aby zjistila, kde je Sýr, a Cupitalka tam hned běžela. Není překvapující, že myšky často bloudily, běhaly nesprávným směrem a často narážely do zdí. Ale hledaly. Reagovaly na změny okamžitě, bez jakýchkoliv rozborů či úvah nad nastalou situací. Jednoduše věděly, co dělat.

Leňo a Beňo, kteří používali mozek plný myšlenek a emocí, hledali jinak, složitějším způsobem, jenž závisel na jejich schopnosti myslet a učit se ze zkušeností. Jejich myšlení však bylo občas zamlženo jejich názory na svět. Myšky i lidičky ale spojovalo jedno: každé ráno se vydávali do bludiště za svým oblíbeným Sýrem.

Bludiště představovalo jak výzvu, tak hrozbu – bylo plné chodeb a místností, v některých se sice nacházel chutný Sýr, jiné ale představovaly temné kouty a slepé uličky, které nikam nevedly. Zabloudit se dalo velmi snadno. Nicméně všichni nakonec našli, co hledali – velké zásoby Sýru v Sýrové stanici C na konci jedné z chodeb.

Nikdo z nich netušil, odkud Sýr pochází, kdo jej tam dal a jak dlouho tam bude. Zatímco myšky pozorovaly ubývající množství Sýru a byly připravené se v případě potřeby vydat hledat nový Sýr jinde, Leňo a Beňo se cítili velmi spokojeně a žili v přesvědčení, že už se nemusí o nic starat. Sýr, který považovali za svůj vlastní, je na svém místě, den co den. Cítili se (sebe)jistě, pohodlně, šťastně a nevnímali, jak se věci kolem mění (Sýru, na němž si každý den všichni čtyři pochutnávají, postupně ubývá).

Jednoho rána zjistili, že v Sýrové stanici C už není žádný Sýr. Myšky byly připravené na nevyhnutelné a instinktivně věděly, co mají dělat. Nic neanalyzovaly, problém i řešení pro ně bylo velice jednoduché. Změně se přizpůsobily – rychle se vydaly do bludiště hledat nový Sýr. Leňo a Beňo ale na takovou situaci připraveni nebyli, spoléhali se na svou každodenní jistotu. Nemohli uvěřit tomu, co se stalo, ovládly jimi různé emoce – rozčarování, pocit nespravedlnosti, ochromení překvapením, neochota přijmout fakt/změnu, připustit si to, vyrovnat se s novou situací. Jejich postoj nebyl produktivní, ale pochopitelný. Sýr nebylo jednoduché najít a pro lidičky znamenal mnohem víc než jen mít každý den dostatek jídla. Sýr představoval i vlastnictví, jisté bohatství, pocit bezpečí a jistoty, splněný cíl, společenskou důležitost, osobní uspokojení.

“Čím víc důležitosti svému Sýru přikládáte, tím víc na něm lpíte.”

Mezitím co Leňo a Beňo sklíčeně analyzovali situaci a veškeré jejich plány zakládali na starém Sýru, myšky prohledávaly bludiště s jediným cílem – najít nový Sýr. A podařilo se jim proniknout do zatím neznámých částí a najít obrovské zásoby v Sýrové stanici N! Lidičkové se každý den vraceli do prázdné Sýrové stanice C, trávili tam celé dny, aby se zase večer co večer vraceli hladoví a frustrovaní zpátky domů. Snažili se popírat, co se děje, nepřipouštět si to. Přece se nevydají na stará kolena zase bloudit po neznámých chodbách bludiště… lepší (nebo spíš pohodlnější?) bude počkat, jestli třeba ten Sýr někdo nevrátí zpět. Ale Sýr už se neobjevil.

“Jestli se nezměníte, můžete zahynout.”

Beňo si uvědomil, že starý Sýr už jim nikdo nevrátí. Byl to včerejší Sýr. Je načase začít hledat nový Sýr. Někdy se všechno změní a už to nikdy není stejné, takový už je život! Leňo o tom ale nechtěl ani slyšet, a tak se Beňo začal připravovat na cestu hledání sám. Jakmile vykročil do bludiště, uvědomil si, že opouští své pohodlí a jistotu. Cítil, jak je přitahován zpátky do známého teritoria – přestože tam už dlouho žádný Sýr nenacházel.

“Co byste udělali, kdybyste se nebáli?”

Trocha strachu může být užitečná. Máte-li strach, že se situace zhorší, když nic neuděláte, může vás to povzbudit k činnosti. Strach však není dobrý, když se bojíte natolik, že vám to brání v jakékoliv činnosti. Když Beňo vyrazil do neznáma, uvědomil si, že možná v Sýrové stanici C vyčkával příliš dlouho. Cítil se zesláble, dlouho neměl žádný Sýr, cesta bludištěm tak pro něj byla zdlouhavější a bolestnější nežli za jiných okolností. Řekl si, že příště se změně přizpůsobí rychleji. Vše pak bude snazší. I když… Lepší pozdě než nikdy.

“Čichejte k Sýru často, abyste poznali, kdy začíná plesnivět.”

Postupně si také uvědomoval, že Sýr nezmizel přes noc, ale že pomalu ubýval, a to, co zbývalo, byl starý Sýr. Už vlastně ani nechutnal tak dobře. Možná dokonce začínal plesnivět. Beňo si musel přiznat, že kdyby byl všímavější, určitě by mohl předvídat, co se stane. Jako Čmuchalka s Cupitalkou.

“Cesta novým směrem vede k novému Sýru.”

Včera není dnes. Když necháte starý Sýr za sebou a vydáte se novým směrem, musíte nutně dojít k nějakému novému Sýru. I když cesta k němu může být dlouhá, složitá, vyčerpávající, ale někam dojdete. A protože málokdo chce zůstat tápat v bludištních uličkách, budete ji absolvovat tak dlouho, dokud nedojdete k tomu, co hledáte.

“Když překonáte strach, osvobodíte se.”

Temné chodby vyvolávaly v Beňovi obavy, představoval si, co všechno mu tam hrozí. Uvědomil si ale, že jeho strach vše jen zhoršuje a jak dlouho už je obětí vlastního strachu. To, že se vydal novým směrem, jej osvobodilo. To, čeho se bojíme, není tak strašné jako to, co si představujeme. Strach, kterému dovolíme, aby ochromil naši mysl, bývá horší než reálně existující situace.

“Představa radosti z nalezení nového Sýra mě k němu dovede.”

Na svých cestách bludištěm Beňo našel tu a tam kousek Sýra alespoň pro momentální občerstvení. Představa o novém Sýru je v takových chvílích víc než povzbuzující. Je hnacím motorem. Světlem na konci tmavé chodby. Cestou hledání se navíc naše představy mohou ještě vytříbit, ujasnit, případně i proměnit.

“Čím dřív se vzdáte starého Sýra, tím dřív najdete nový Sýr.”

Každý z nás se snaží realizovat svou vlastní představu o tom, co je Sýr, protože věříme, že nás to učiní šťastnými. Když něčeho dosáhneme, často se k tomu připoutáme. Když to ztratíme, může to být velice bolestné. Dokud se Beňo bál změny, nebyl ochoten vzdát se iluze starého Sýra, který už neexistoval. A kdy se Beňo nejvíc změnil? Když se naučil smát se vlastní hlouposti (povznést se nad věc).

“Jít do neznáma je lepší než zůstat tam, kde nic není.”

Být pružnější a reagovat rychleji po vzoru myšek, které jednají instinktivně, to je další z Beňových poznatků. Musíme se přizpůsobovat rychleji, protože když se nepřizpůsobíme včas, nemusíme se přizpůsobit vůbec.

“Staré názory vás nedovedou k novému Sýru.”

Beňo pochopil, že změny jsou přirozená věc, ať už je očekáváme nebo nikoliv. Změna může překvapit pouze tehdy, když ji neočekáváte. Má být Sýr stále na stejném místě, nic se nemá měnit? Když změníme to, čemu věříme, změníme také to, co děláme.

“Když si uvědomíte malé změny včas, snáze se přizpůsobíte větším změnám, které teprve přijdou.”

Beňo přestal myslet na minulost a začal se přizpůsobovat přítomnosti. A našel nový Sýr v Sýrové stanici N! Potkává zde i přejedené myšky, které zdejší Sýr objevily už dávno.

Beňo si zapsal vše, co se cestou naučil. Své poznatky vepisoval i na zdi bludiště, tak jak jím procházel. Věděl, že se nechce vrátit ke starým zvykům ze Sýrové stanice C. Každý den kontroloval Sýrovou stanici N, aby znal stav nového Sýru a nepřekvapila ho náhlá změna. I když měl Sýra dostatek, zkoumal nové oblasti v okolí, aby věděl, co se kolem něj děje. Je lepší uvědomovat si nové možnosti, než se izolovat ve svém pohodlí.

A co Leňo? Musí najít vlastní cestu, vlastní způsob, jak překonat své navyklé pohodlí a strach. Nikdo jiný to nemůže udělat za něho.

Nejdůležitější poslání příběhu o sýru

  • Změny se stávají. Sýr se někdy přesouvá.
  • Předvídejte změny. Buďte připraveni na to, že Sýr se může přesunout.
  • Vnímejte změny. Čichejte k Sýru často, abyste poznali, kdy začíná plesnivět.
  • Na změnu reagujte rychle. Čím dřív se vzdáte starého Sýra, tím dřív se můžete těšit z Nového Sýra.
  • Změňte se. Běžte tam, kde je Sýr.
  • Radujte se ze změny! Prožijte dobrodružství a radujte se z chuti Nového Sýra!
  • Buďte připraveni se znovu změnit a radujte se opět ze života. Sýr se opět může přesunout.

Máte co říct k této knize? Vyjádřete se v diskusi, komentujte příspěvek.